|
|
Autofagie jako mechanismus adaptace kvasinek
Zieglerová, Leona ; Váchová, Libuše (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Autofagie je degradační cesta, zachovalá od kvasinek až po savce. Výjimečnost této cesty tkví v její funkci, uplatňuje se v buňce především za nepříznivých podmínek. Pomáhá buňce obstarávat esenciální živiny pro život, odstraňuje poškozené nebo nadbytečné organely, agregáty proteinů a pomáhá s jejich recyklací a udržuje stálé vnitřní prostředí. Těmito funkcemi může buňce prodloužit život a ta přečká nepříznivé podmínky. Autofagie může vyvolávat i buněčnou programovanou smrt typu II. Tato práce se zabývá popisem základního autofagního procesu, regulací a vlivem autofagie na adaptaci kvasinek k stresovým podmínkám. Také představuje jednotlivé druhy specifické autofagie. Pochopení mechanismu a regulace autofagie u kvasinek může pomoci se studiem autofagie u savců. U nichž poruchy této degradační cesty způsobují řadu onemocnění (především neurodegenerativních), autofagie také ovlivňuje vznik nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Struktura a fyziologický význam mitochondriálního póru přechodné propustnosti
Eliáš, Jan ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Mitochondriální pór přechodné propustnosti (mPTP) je Ca2+ dependentním kanálem nacházejícím se ve vnitřní mitochondriální membráně, který je inhibován nanomolárními koncentracemi imunosupresiva cyklosporinu A. Společně s dalšími interagujícími proteiny, které regulují jeho otevření, utváří mPTP proteinový komplex přechodné propustnosti. Přetrvávající otevření mPTP je doprovázeno bobtnáním mitochondrií a následným kolapsem organely, jež předchází vyplavení proapoptotických proteinů a programované buněčné smrti. Kanál utvářející proteinová jednotka mPTP zůstává i přes intenzivní dlouholetý výzkum neznámá. Napříč historií zkoumání mPTP byl za kanál utvářející jednotku přijímán proteinový komplex ANT-VDAC, samotný protein ANT, PiC i ATP syntáza. I přes skutečnost, že nám doposud není známá přesná strukturní podstata, je mPTP přisuzována role v celé řadě onemocnění a patofyziologických stavů s nimi spojenými. Patří mezi ně zejména role v ischemickém/reoxidačním poškození, nervových a svalových dystrofiích i v nádorovém bujení. Klíčová slova: mitochondrie, mitochondriální pór přechodné propustnosti, cyklosporin A, programovaná buněčná smrt, ATP syntáza, oxidačně fosforylační aparát.
|
|
|
Vegetativní inkompatibilita u vláknitých askomycetů
Glässnerová, Kateřina ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Sklenář, František (oponent)
Vegetativní inkompatibilita je proces vyskytující se během vegetativního růstu u vláknitých hub, který může zabránit fúzi hyf mezi jedinci. Při splynutí hyf dvou jedinců s geneticky nekompatibilní kombinací alel genů vegetativní inkompatibility (např. genů het nebo vic) dojde k destrukci vzniklé heterokaryotické buňky programovanou buněčnou smrtí, která může být zprostředkována různými způsoby. Funkcí tohoto mechanismu může být zachování genetické individuality jedince či zabránění přenosu škodlivých cytoplazmatických elementů (např. mykovirů). Zkoumání genů spojených s vegetativní inkompatibilitou hraje významnou roli např. při indukci pohlavního stadia in vitro nebo při studiu mechanismů speciace u hub. Na molekulárně genetické úrovni byla vegetativní inkompatibilita detailně popsána zatím jen u tří druhů askomycetů. Cílem této práce je shrnout doposud známé poznatky o významu vegetativní inkompatibility a genetických mechanismech, kterými je tento proces zajištěn. Klíčová slova: vegetativní inkompatibilita, het geny, vic geny, mat lokus, programovaná buněčná smrt, Neurospora crassa, Podospora anserina, Cryphonectria parasitica
|
|
|
Úloha transportérů draselných iontů v programované buněčné smrti kvasinek
Cmunt, Denis ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Bořek Dohalská, Lucie (oponent)
Úloha transportérů draselných iontů v programované buněčné smrti kvasinek Abstrakt Programovaná buněčná smrt byla původně spojována pouze s ontogenezí živočichů. Později se ukázalo, že hraje důležitou roli také ve fyziologických procesech. Jak nedostatečná programovaná buněčná smrt, tak její zvýšená míra vedou k patologickým projevům. Termín apoptóza, původně synonymně zaměňován za termín programovaná buněčná smrt, představuje jeden z jejích typů. Ostatní typy programované buněčné smrti nejsou zdaleka probádané tak jako apoptóza. Jejich původní dělení bylo založeno na morfologických znacích, nicméně se přistupuje také k rozlišování na základě biochemických znaků. Programovaná buněčná smrt byla nalezena i v rostlinách, kde plní obdobné funkce jako u živočichů, a překvapivě se vyskytuje i u jednobuněčných organismů. V prokaryotech probíhá jiným mechanismem, ale v jednobuněčných eukaryotech byly objeveny mnohé společné znaky s živočišnou apoptózou. Nicméně jisté rozdíly vedou k používání termínu "apoptóze podobná buněčná smrt". Jedním z nejprostudovanějších jednobuněčných organismů je v tomto ohledu kvasinka Saccharomyces cerevisiae. Obsahuje řadu proteinů homologních s živočišnými proteiny a může sloužit jako modelový organismus k prohloubení znalostí o živočišné apoptóze a k porozumění výskytu takového...
|
|
|
Autofagie jako mechanismus adaptace kvasinek
Zieglerová, Leona ; Váchová, Libuše (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Autofagie je degradační cesta, zachovalá od kvasinek až po savce. Výjimečnost této cesty tkví v její funkci, uplatňuje se v buňce především za nepříznivých podmínek. Pomáhá buňce obstarávat esenciální živiny pro život, odstraňuje poškozené nebo nadbytečné organely, agregáty proteinů a pomáhá s jejich recyklací a udržuje stálé vnitřní prostředí. Těmito funkcemi může buňce prodloužit život a ta přečká nepříznivé podmínky. Autofagie může vyvolávat i buněčnou programovanou smrt typu II. Tato práce se zabývá popisem základního autofagního procesu, regulací a vlivem autofagie na adaptaci kvasinek k stresovým podmínkám. Také představuje jednotlivé druhy specifické autofagie. Pochopení mechanismu a regulace autofagie u kvasinek může pomoci se studiem autofagie u savců. U nichž poruchy této degradační cesty způsobují řadu onemocnění (především neurodegenerativních), autofagie také ovlivňuje vznik nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.